Srdce je zmatené ,komu ho dát?
Nechat si pro sebe? Věnovat snad?
Nevím,neznám,znamení není
počkám,poznám snad se to změní.
Já křídla dostanu a proletím zdmi,
anděla vyhledám uprostřed tmy.
Zbavím se těžkostí ,obletím svět,
pocity shrnu pak na pár skromných vět.
Naleznu srdce své a poznám sebe
dřív mě snad nestihnou ty Schody z nebe.
A pokud ano nemusím zoufat
vystoupám s radostí a budu doufat.
Strach z toho zklamání zužuje mě stále
mám na to nadání jen nevím jak dále
Jednou snad najdu prince svým snům
a dám tím základy slunečním dnům.
Nevím zda budoucnost bude zas lehká
třeba má láska nebude křehká!
Naleznu štěstí,veselá budu
a když ne po své cestě si pudu
K andělům do mraků a už tam zůstanu!